Vila z počátku století v Mariánských Lázních: dům, který jsme naučili mluvit tišeji

Zadání a omezení

235 m² ve třech podlažích, vila z počátku minulého století pod červenou terakotovou střechou. Dům stál prázdný, s navrstvenými stopami předchozích životů: stěny tak zkřivené, že na ně nešlo jen tak nalepit lištu; unavené parkety; historické dveře a obložky, stále krásné, ale dávno nefunkční; elektroinstalace, kterou bylo nutné vyměnit celou.

Dispozici jsme nechali beze změny. Ani jedna zbouraná stěna, ani jeden nový otvor — celý projekt žije uvnitř toho, co už tu bylo.

Výzva: spojit historii fasády s moderním minimalismem uvnitř — bez stylizace a bez zlomu.

Hlavní myšlenka

Dům z počátku století přepsaný moderním jazykem.

Řešení

Výchozí bod

V krbovém sále stojí kachlová kamna a jejich komín prochází celým domem až nahoru. Lesklá keramika v české tradici je něco, co nešlo odstranit ani zopakovat, a proto právě ona určila všechno ostatní. Kolem ní vznikla paleta přízemí: kašmírová dvířka, světlá béžová a písková, hluboký ořech podlahy. Druhou kotvou je vitráž v arkýři obývacího pokoje, jediná, která se ocitla uvnitř navrhovaných prostor.

Zónování bez stěn

Velké plynule propojené prostory snadno působí prázdně a hlavní práce tu nespočívala v tom je zaplnit, ale rozdělit je, aniž bychom cokoli přehradili. Obývací pokoj pojme hned čtyři scénáře: úložné prostory, koutek s vybavením na jógu a fitness, sedací zónu s televizí a arkýř s kulatým stolem, kam se uchýlíte, když chcete být chvíli sami. Hranice jsou vedeny světlem a materiálem. Stejný princip spojuje i druhou trasu — krbový sál přechází v jídelnu, jídelna v kuchyň s barovým pultem a keramickými pracovními deskami.

Světlo ve třech vrstvách

Původně ho bylo málo a nebylo promyšlené. V obývacím pokoji, krbovém sále a kuchyni jsme vytvořili dvouúrovňové stropy se skrytým osvětlením a pak rozvrstvili scény: funkční světlo, dekorativní — podsvícení nábytku, obrysové linie — a zvlášť nástěnná svítidla a lustry s nádechem art deco. Vše se zapíná po částech nebo najednou a večer lze dům několika vypínači poskládat znovu. Lišty, římsy a soklové lišty drží klasickou linii; vestavěný nábytek v minimalistickém jazyce dosahuje ke stropu a napojuje se na něj stejnou lištou — tak se oba styly přestanou přít.

Zachráněná podlaha

Až do poslední chvíle nebylo jasné, zda historické parkety vydrží — a kolik to bude stát. Přebrousili jsme je, ošetřili lazurami a mořidly, dovedli do tónu hlubokého ořechu a k nim pak sladili keramiku u krbu. Spoje s obnovenými obložkami jsme řešili ručně: dokonalé spoje ve stoletém domě neexistují a je lepší se s tím smířit než bojovat.

Podkroví jako samostatný příběh

Dvaačtyřicet metrů pod šikminou je územím pána domu. Herní obrazovka, pracovní stůl, kytarový koutek, lehátko až pod hřebenem, kde se už nedá stát, jen ležet a dívat se nahoru. Šikmina je podsvícená mnoha scénami s měnící se barvou. Toto patro darovala klientka manželovi půl roku po předání hlavní části — a objednala ho jako samostatný projekt.